Hodnocení: 65 %

Třetí princ

Československo / 1982 / 84 min / 65%

Ten, kdo nemá rád Pavla Trávníčka, jeho teatrální gesta, nasládlý projev, musí u Třetího prince trpět dvojnásob, jelikož zde ztvárnil dvojroli. Smutné je, že oba prince hraje skoro stejně. Scénář mu nepomáhá, nejvíc to trčí u scény, kdy Jaromír, který je prezentován jako uvážlivý, si kupuje zlatem sázené sedlo a blyštivý kabátec, kašle na rady a pobíhá jak splašený. Dramaturgyně s panem režisérem měli asi slabou chvilku.

Dialogy mladičké provazochodkyně, ztělesněné tehdy čtrnáctiletou Lucií Zedníčkovou, namluvila kupodivu Libuše Šafránková, která si zde též střihla dvojroli. Její princezny nejsou kdovíjak sympatické, ale podává skvělý výkon a v černé paruce vypadá líp než Popelka. Vedle Trávníčka a Šafránkové třetí hlavní roli ztvárnily Adršpašské skály, díky kterým film vypadá na jednu stranu nádherně, na stranu druhou hrozivě a ve vypjatých momentech až psychedelicky.

Třetí princ nabízí poutavý a přitažlivý příběh s erbenovsky pohádkovými motivy (náhlé zjevení obrazu tajemné princezny, dva princové, dva psi, dva meče, dva koně), přesto jsem s procenty musel jít dolů. Ač musely uběhnout celé měsíce od chvíle, kdy Jaromír zkameněl, najde Jaroslav ztracenou ovci ve skalách na stejném místě a princezna se raduje, že ovce uhlídal?!? Taky nikoho nevzrušuje, že tu pobíhají dva stejní psi a koně! A měli jste vidět můj vyplesklý výraz u scény se zpoceným Trávníčkem v ložnici! Naštěstí to Libuše Šafránková zachránila svým do nebe volajícím pohledem. A pokud v noci leze princ do pokoje služebné, lítá za každou sukní a v posledním záběru nám pohádka pro děti dává najevo, že je normální, když je jeden z princů prostopášník, plyne z toho ne moc pěkné ponaučení!