Možná že se Sněhurkou a Karkulkou to bylo celé nějak jinak. Možná že vlk nebyl jenom jeden. A věděli jste, že Jackovou sousedkou byla Popelka? A možná že se všichni tak trochu znali.
Pohádky naruby jsou dílem britského spisovatele Roalda Dahla. Plyne z nich nejedno ponaučení, nechybí svérázný humor, jistá dávka strašidelnosti a především moderní pojetí. Hravost pohádek je podtržena rýmovaným vyprávěním.
V kině, kde jsem film viděl, bylo přibližně 30 dospělých a 40 dětí. Smáli se jen dospělí. To o něčem vypovídá. Humor je zde černý, brutální a morbidní. Zde několik příkladů. Zlá královna svému sluhovi přikáže: Sněhurku do lesa zavedeš, tam ji zabiješ. Co z ní vyrveš, to mi pak dáš. O minutu později pak vzala srdeční sval a zhltla jej. Pochopitelně se nejednalo o orgán Sněhurky. Vlci jsou celkem tři. Přičemž Rolf a Rex dopadli velmi špatně. Karkulka je zastřelí. Z jejich kůží si vyrobí pláště. Pak zabije i vepře bankéře a udělá si z něho kufřík z vepřovice!
Varování! Tato pohádka není pro malé děti. I když je mládeži přístupná, budete na ni koukat s vyvalenýma očima. Černý humor si užijí především hledači nevšedních kinozážitků a pak samozřejmě teenegerové.
Zparodovat pohádky a různě zkombinovat by jistě dokázal leckdo. Ale už málokdo dokonale a vtipně zveršovat! To se mi vlastně líbilo nejvíc. Nadchlo mě také výtvarné pojetí a vskutku překvapivé zvraty!