Když si do filtru na ČSFD zadáte: pohádka + televizní + Československo, vyplivne vám to Zhŕňajovu nevestu jako DRUHOU NEJLEPŠÍ televizní pohádku! What?! Tuto silně podprůměrnou pohádku muselo na vrchol papundeklu vyšvihnout buď kolektivní šálení nostalgie, nebo nějaká slovenská pohádková staromilská klika řádící na Československé filmové databázi. Toto fakt nééééé!
Proč je televizní pohádka dlouhá víc jak hodinu a půl mi došlo hned v úvodu, kdy na scénu naběhnou děvečky a chasníci a společně s hlavním hrdinou zapějí úvodní song. Ano, tato rádoby pohádka je hudební a zhruba polovinu stopáže tvoří zpěvy. Dlouhá stopáž je ovšem to nejmenší. Starý, fousatý hlavní hrdina se začínající pleší v podobě bodrého Vlada Müllera, kterému nějaká stará tetka dohazuje manželku, uspokojí děti stejně jako dospělé hodina a půl Teletubbies!
Děj stojí na tom, že hlavní hrdinka žije jen ze vzduchu. Trošku málo. A hlavně zcela uvěřitelná zápletka, že? I když se přiznám, že hláška: „Slp a v ňom kopa dierok, a když sa z nich nacicjam, nasytím sa,“ zní ve slovenštině fakt brutálně srandovně. Obrat, který nastane ve vztahu hlavních hrdinů asi pět minut před koncem, pak celé déjà vu epochálně završí.
Bohužel nemohu jinak. Tento tévéfilm není pro děti. Ne že by tam bylo něco nevhodného, ale svým obsahem a zpracováním míjí děti (hlavně ty současné) na vzdálenost světelných roků. Pro důchodkyně to ano, těch 85 % beru.