Štědrovečerní pohádka roku 2025 dopadla podobně jako většina. Tedy mizerně.
Za tak slaboduchou zápletku se strašidly by se měl styděl i tvůrce papundeklové nedělně odpolední inscenace. Vybírat vstupné na strašidelnou prohlídku zámku bych čekal v Aristokratce a ne v dobové pohádce. Princ, co se honí za přízraky, pěstěná vychovatelka ho zve k sobě na večer domů, král s vizáží záporáka, princ s princeznou bez romantické předehry spolu ihned tančí, obehraná chamtivost a daně pana ministra, triky ostuda, ochotnické herecké výkony, hudba o ničem, zmizení muzikantů, služebnictva a nakonec krále, to byl vrchol scénáristické ubohosti!
Slovo, které by tuto pohádku vystihlo je „unylá“ neboli mdlá, fádní, nemá sílu, nudná, brutálně se vleče. Další význam tohoto slova se dá vyložit jako tupě bolet, naříkat. Což možná vystihuje ještě lépe podstatu toho, co budete při sledování zažívat. Záhada strašidelného zámku není vůbec pohádková a ve všech myslitelných směrech podprůměrná. Ani Mádl s Křížem to nemohli zachránit.
