Snímek sleduje osudy dvou mladých židovských chlapců, kteří žijí během druhé světové války ve Francii. Když bylo Josephovi Joffovi deset a jeho bratrovi Mauricovi o dva víc, otec je vyslal na nebezpečnou cestu v naději, že uniknou z nacisty okupované Paříže roku 1941. Při cestě do demilitarizované zóny na jihu jsou však oba chlapci nevyhnutelně lapeni do víru války. Za občasné pomoci laskavých lidí se oba sourozenci snaží prodrat překážkami, které nastražili nacisté. Chtějí se vyhnout strašlivého osudu mnohým dalších, kteří se snažili o totéž.
Filmů s podobnou tématikou bylo natočeno hodně. Ve filmu Z Paříže do Paříže neuvidíte extra nic nového, ale dětem možná poprvé v životě ukáže a dospělým připomene, hrůzy 2. světové války. Film je místy líčen příliš idealisticky a poeticky, ale je nutné mít na paměti, že je určený pro děti či dospívající a cílem nebylo natočit drásavé a hrůzostrašné drama pro dospělé. Filmu ve své podstatě nelze nic vytknout. To že se na něho snadno nedívá, není jeho problém, ale závažným tématem, které zpracovává.
Hezky natočený smutný film je výjimečný ještě z jednoho důvodu: totiž že je natočen podle skutečných událostí. Poslední záběr patří oběma klukům, ze kterých jsou už teď zestárlí dědečkové, kteří mají plno dětí a vnoučat a prožili šťastný život!
PS: V jedné chvíli se v epizodní roličce na plátně objeví Marek Vašut, tak ať nemáte pocit deja-vu.