Zlé čarodějky Trix se pod hladinou Nekonečného oceánu pokouší aktivovat Císařský Trůn, aby se staly neporazitelnými vládkyněmi. Náhodou ale při tom osvobodí zlou nymfu Politeu, která jim prozradí, že je k tomu potřeba vzkřísit vládce oceánů Tritannuse a získat kouzelnou perlu. Tritannuse lze ale vysvobodit jedině pomocí Skye, což je samozřejmě přítel Bloom, jedné z víl Winx Clubu. A tady samozřejmě Trix narazí. Šestice hrdinek z Winx Clubu se vrhá zachránit Skye, potažmo celý oceán.
Nebudu chodit kolem horké kaše. Celý svět Winx je filmové peklo a obyčejná dojná kráva na peníze. Hlavní hrdinky z Winx Clubu jsou vyvolené. Jsou nadpozemsky krásné, štíhlé, s úžasnými křivkami, dokonale se oblékají, mají křídla, jedinečné schopnosti, dokáží se přeměňovat, kouzlit, není nic, co by nedokázaly… Nevím, jaké jsou vaše děti (především holčičky) osobnosti, ale troufám si říct, že jim tento film (seriál) dokonale vymývá mozky. Nebo přinejmenším zkresluje realitu. Co mi ale vadí daleko víc, je, že Winx je světem magie. Černé, bílé, prostě magie. Setkáme se zde s ovládáním černé magie, přivoláváním temné moci Sirenixu, vyvoláváním stvůr, hypnózou, posedlostí zlým duchem apod. (Argument, že se jedná přece o pohádku, neberu. Tohle hustit a v takovém množství do dětí ve věku plus mínus 5 let, je prostě mimo!)
Ve filmu Winx Club – V tajemných hlubinách pak drtivou většinu času sledujeme ďábelskou stvůru Tritanuse, zombie mořskou pannu Politeu nebo mořské mutanty se zubyskama jako jehly. Ve filmu, podobně jako v seriálu, probíhá boj s těmi zlými pořád dokola podle jedné šablony. Holky metají kouzelné paprsky proti nepřátelům, ti jsou na chvíli odraženi. Pak ale nepřátelé udeří ještě s větší silou a Winx Club je skoro poražen. Ocitá se v neřešitelné situaci. Pak ale holky něco napadne, spojí své kouzelné síly a nepřítele porazí. A tak je tomu pořád a pořád dokola. Už jsem se zmínil, že je to filmové peklo?