Desetileté Alici jednoho dne záhadně zmizí rodiče. Dívka se spojí s partou mladých detektivů, aby je našla. Do pátrání se zapojí i její bratr Milan, který trpí těžkou formou autismu. Dobrodružství začíná.
Film kombinuje hrané a animované pasáže. Vizuální stránku tu máme laděnou do jakéhosi retro socíku (technika ze sedmdesátých let, děti nosí šílené čelenky, knihy svázané provázkem…, ale naproti tomu používají mobily!). Každý záběr je brutálně barevně sladěný, naaranžovaný, s důrazem na detail. Tvůrci se asi zhlédli v tvorbě Wese Andersona (myši v potrubí jsou jasným důkazem). Vizuálu je prostě podřízeno úplně všechno, takže nějaký příběh a logika zůstávají na vedlejší koleji.
Sice precizně natočený, ale nudný a nezáživný film. Scény jsou liduprázdné, ve většině případů zdlouhavé (trvá deset minut, než se děti dostanou na vlak) a bohužel i hloupé (lupiči parkují přímo u vchodu do muzea; policisté nevyšetřují děti, které se uprostřed noci vyskytují přímo na místě činu; nahrávka uspí padouchy, ale děti ne; hypnóza je pochopitelně úplný nonsens…).
Podle upoutávky to vypadá na ohňostroj nápadů a hravosti. Dvakrát tak delší film, než ve skutečnosti je, vás ovšem zabaví jako balíček zvlhlých prskavek o silvestrovské noci, když se vám chce brutálně spát, ale do půlnoci prostě chcete vydržet. (foto: PomPom Film)
