Švec s krejčím pytlačí v nedalekém rybníku. Jednoho dne uloví obrovského kapra. V jejich hlavách se urodí plán, že budou kapra vydávat za vodníka a ukazovat lidem za peníze. Ale co když je kapr doopravdickej vodník?!
Tak slaboduchou zápletku aby člověk pohledal. Chtít zlatku za to, že uvidím kapra, je prostě hloupost i na studiovku. Chytání ryb holýma rukama fakt frajeřina. Několikaminutová scéna v hospodě, kde Medvecká s Veškrnovou neřeknou jediné slovo, toť scenáristický klenot. Plešatý, škaredý šišlající dement, teda vodník, se fakt režisérce nepovedl. To si vážně scenárista myslel, že mu projde nápad se dvěma ženskýma převlečenýma za mořské panny, které v dědině nikdo nepozná?! Naši záporní hlavní hrdinové kapra hostí v kuchyni, sami živoří ve sklepě. Nemohlo to být náhodou obráceně? Nerad to říkám, ale Vodnická čertovina je vážně hloupá. Takový pohádkový škvár.
