Švec s krejčím pytlačí v nedalekém rybníku. Jednoho dne uloví obrovského kapra. V jejich hlavách se urodí plán, že budou kapra vydávat za vodníka a ukazovat lidem za peníze. Ale co když je kapr doopravdickej vodník?!
Tak slaboduchou zápletku, aby člověk pohledal. Chtít zlatku za to, že uvidím kapra, je prostě hloupost i na studiovku. Chytání ryb holýma rukama fakt frajeřina. Několikaminutová scéna v hospodě, kde Medvecká s Veškrnovou neřeknou jediné slovo, toť scénáristický klenot. Plešatý, škaredý šišlající dement, teda vodník, se fakt režisérce nepovedl. To si vážně scénárista myslel, že mu projde nápad s dvěma převlečenýma ženskýma za mořské panny, které v dědině nikdo nepozná?! Naši záporní hlavní hrdinové kapra hostí v kuchyni, sami živoří ve sklepě. Nemohlo to být náhodou obráceně? Nerad to říkám, ale Vodnická čertovina je vážně hloupá. Takový pohádkový škvár.
