Dva malí bráchové potajmu a po večerech čtou brakovou literaturu o upírech. Protože mají bujnou fantazii, podezřívají nápadníka jejich starší sestry, že je upír. Využijí všechny prostředky k tomu, aby ji zachránili. Česnek je teprve začátek!
Na rovinu se přiznám, že Upírovi ve věžáku vděčím za to, že jsem začal psát knihy už jako sedmiletý a nepřestal s tím dodneška. Upír ve věžáku byl pro mě naprostým kultem a dodnes na něho nedám dopustit.
Výčet jasných důkazů, že Josef Abrhám je upír, mě tehdy přesvědčil taky (zrcadlo, krevní tučnice, deska Polská krev, Fyziologie krve, román Krev mé krve, litrová Maryša).
Hlášky co nezestárnou: „Lepší starej děda, než mladý upír.“, „Chce ji na pití, ne za ženu.“, „Buď se nám vodrazí, nebo nevodrazí.“ Jak Péťa dělá blázna, prostě miluju (Na řízek bramborový salát jedině ručně!). Odposlouchávání za dveřmi Tomáše Holého považuju za naprostý skvost („Kde mám řemen.“). Ve filmu účinkuje pouze devět lidí!
Pokud bych sestavoval žebříček stovky filmů, které musíte před smrtí vidět, jistě byste v něm tuto minikomedii nalezli.