Hrdinou filmu Turbo je obyčejný malý šnek, který má velký sen: stát se závodníkem a zvítězit v závodu „500 mil Indianapolis“. Je jasné, že ostatním šnekům je jen pro smích. Nešťastnou náhodou, když zasněně pozoruje rychlá auta na dálnici, je smeten a vcucnut do motoru sportovního auta. Zde výbušný oxid dusný nabije každý atom Theova těla. Po této nehodě získá Theo neuvěřitelnou schopnost – může dosáhnout rychlost až 300 km za hodinu. Podaří se nakonec Theovi splnit si svůj sen a vyhrát i nad lidskými závodníky slavný závod v Indianopolis?
Scénáristé měli asi tvůrčí krizi. Všechny zásadní situace v sobě totiž nemají ani špetku logiky. Nejpomalejší tvor na planetě, chce být závodníkem. Proč? Protože to tvůrcům přišlo jako super nápad. A tak se jím zázrakem stává. Proč ne?! Na jeho cestě za štěstím mu pomůže člověk, který čistě náhodou pořádá šnečí závody, což je asi naprosto běžný koníček každého druhého občana USA. A celé tribuny lidí našemu hrdinovi vestoje fandí, i když ho téměř nevidí, atd.
Turbo je jakýsi mix filmů Ratatouille a Auta. Nemá v sobě ani záblesk něčeho původního. Humoru a vtipu se nedočkáte. Dalším obrovským přešlapem jsou postavy. Naprosto všechny, včetně kladných, jsou nesympatické. To si nikdo neuvědomil, že slizcí šneci a otylí Američani si těžko získají srdce diváků? A pozor! Nikdo jiný, kromě tlustých lidí a buclatých šneků se ve filmu nevyskytuje. Až na havrany. Jakoby ostatní tvorové naší planety vymřeli.
Už dlouho neběžel v kinech tak zbytečný film jako Turbo.