Tři přání pro Popelku jsou novým zpracováním, troufnu si říct, naší nejlepší pohádky Tři oříšky pro Popelku. Nesmrtelnou se pohádka stala také v Německu, Francii nebo Norsku, kde ji diváci také milují. Právě ve zmiňovaném Norsku si tvůrci troufli Popelku po téměř padesáti letech znovu převyprávět.
Začněme klady. Popelka, tedy její představitelka, zpěvačka Astrid S, se s rolí popasovala důstojně. Krajina je úchvatná, úžasně nasnímaná. Ruchy a zvuky na vynikající úrovni, hudba perfektní, ale opět jsme svědky stejné chyby jako i u jiných filmů – zní neustále, i když Popelka vymetá kamna, takže ve výsledku otravuje. Omlouvám se, říkal jsem klady. Aha. Další už nejsou.
Tak pokračujeme zápory. Přiznám se, že jsem byl ochotný přivřít oči skoro nad všemi nedostatky, tak jsem se na novou Popelku těšil, ale zjistil jsem, že bych vlastně musel mít zavřené oči pořád. Filmu chybí lehkost, humor, jestli je vůbec nějaký, tak studený, sychravý a drsný jako okolní krajina. Pohřbít vtip, že princův tatínek si bral maminku, a jemu vnucují cizí ženskou, to chce vážně kumšt! Matka prince, tedy královna, vypadá na pohled stejně stará jako její syn, a pan král jak by smet. Macecha se pro Doru dožaduje stylisty! Cože? Načež přichází muž se vzezřením transvestity. Dora se mi líbila vlastně nejvíc. Kdyby ji oblékli do krásných šatů, přišel skutečný stylista a namaskoval by ji jako kladnou hrdinku, byla by stejně hezká jako Popelka. Škoda, že je jen v několika málo okamžicích naznačeno, že není tak zákeřná jako její matka.
I když se budete sebevíc snažit oprostit od Vorlíčkovy verze, asi se vám to nepodaří. Ani já jsem se neubránil. Nejdrastičtěji mně pochopitelně chyběla Libuše Šafránková. Ale taky Menšík nebo Libíček. Efektní zmizení tančících párů na plese, že na parketu zůstane jen Popelka s princem, si paní režisérka vypůjčila z Pýchy a předsudku z roku 2005. Přidejte čůrání sloužícího před Popelkou a prdění Dory a polibek dvou mužů, princových pážat, na závěr filmu jako bonus. „Přiblížení dnešnímu divákovi a hold původní pohádce“, jak pravila režisérka tohoto díla, si představuju opravdu jinak. Jen závěr byl mírně osvěžující, ale zase bych ocenil, kdyby se třeba do záchrany zapojila taky Dora.
Ať chcete nebo ne, každý bude Tři přání pro Popelku srovnávat s původní verzí. A zákonitě neobstojí. Byl to předem prohraný, a taky zbytečný boj. Modernizovat něco, co je i po padesáti letech stále moderní, je zbytečné. I když nejste filmový odborník nebo nejste z filmové branže, myslíte si, že by byl dobrý nápad natočit remake třeba Forresta Gumpa? Vrhli byste se do toho? Doporučili? Jasná odpověď. (KINO)
