Nová Sněhová královna natočená na motivy světoznámé pohádky Hanse Christiana Andersena vznikla tentokrát v Rusku. Je z roku 2012 a k nám se dostala až po dvou letech.
Děvčátko Gerda spolu s fretkou Lutou a trollem Ormem se vydají na dlouhou cestu do paláce Sněhové královny, aby zachránili jejího bratříčka Kaie a vysvobodili zemi z věčného sněhu a mrazu.
Humoru zde není mnoho a někdy je nucený a zbytečný. Ale co se tvůrcům dařilo bezezbytku, bylo budování napětí, strachu a dojetí. Troufám si říct, že na některých místech budou mít nahnáno i dospělí. Těch míst je opravdu hodně. Například když Gerda vejde do paláce Sněhové královny a po obrovitanánských sloupech začnou slézat ledoví skřeti, je to to samé, jako když se Společenstvo prstenu ocitne za vraty Morie! Sněhová královna je kapitola sama pro sebe. Žádná zmatená čarodějnice. Hned na začátku zabije rodiče Kaie a Gerdy. Připočtěte masožravou dračí kytku, piráty, krutý život v sirotčinci, a dětem mladší deseti let připravíte pár nočních můr na několik dní po zhlédnutí.
Pravdou je, že jsem čekal průšvih. A možná proto jsem byl ze Sněhové královny překvapen. V dobrém slova smyslu. Grafika sice za moc nestojí, happyend chtělo protáhnout aspoň o kousek a necpat to do titulků, ale každopádně mírně pozměněný původní příběh vás strhne a užijete si perfektní dobrodružství s velmi sympatickou hrdinkou. Já osobně se těším na pokračování, které je už v těchto chvílích na světě.