Tři nečekaní přátelé se pokouší vyhrát závod automobilů z Paříže k pyramidám v Egyptě. Těmi přáteli se myslí straka Sluník, ježek Ludvík a člověk Reodor. Proč zrovna oni a ne jiní, tím se příběh nezabývá. Nutno podotknout, že filmová historie Sluníka a Ludvíka sahá až do roku 1975!
Na konci filmu se vám těžko bude určovat, který z nich byl vlastně hlavní hrdina! Zda věčně optimistický a milý, ale na druhou stranu ctižádostivý a sobecký Sluník, nebo málo sympatický, ale o to dobrosrdečnější Ludvík, či bláznivý vynálezce děda Reodor!
Reodor vynalezl například samojezdící kufr, čistič nádobí, automatický uklízeč, ale hlavně nejúčinnější pohonnou hmotu na světě Metan Rapido Potente! S tímto palivem a vlastnoručně vyrobeným vozem Il Tempo Gigante chtějí závod vyhrát, tím získat spoustu peněz a slávu rodné vesnice Hoplavik. V cestě jim stojí podnikatelka Ellen Busk, mimo jiné majitelka automobilky E-Lux. Asi tušíte, kterou osobnost autoři parodují.
Humor a celkové pojetí norského animáku vystihuje například svetrový vzorek na pneumatikách, že při překročení maximální rychlosti zakuká přímo z palubovky kukačka, že v základní výbavě závodního auta je skartovačka, či že závod kromě sportovní zpravodajky moderuje básník. Za velmi pozoruhodnou lze označit přítomnost Ludvíkových zcela upřímných modliteb k Pánu Bohu (za to, že přežil dnešní den, za opodál rostoucí borovice, za Sluníka…). Povšimněte si také, že lidé žijí v naprosté symbióze s živočichy mluvící lidskou řečí, a že lidé jsou tu vyobrazeni spíše jako karikatury. Celý film pak působí, jako by se modelka od Versace po molu procházela v důchodkách. (foto: Continental Film)
