První Princezna zakletá v čase (2020) mile překvapila, ač její zápletka byla drze okopírovaná z filmu Na hromnice o den více. Tvůrci tehdy odvážně slíbili pokračování. A svého slibu dostáli, za což zaslouží pochvalu. Bohužel se bojím, že druhý díl uspěchali, a taky se bojím, že holt nemají už co nabídnout a první díl byl štěstí začátečníka, tehdy jim to prostě vyšlo. U dvojky bohužel shovívavý nebudu…
Hlavní hrdinkou je tentokrát alchymistka Amélie, která nečekaně získala zakázanou kouzelnou moc, dokáže částečně ovlivňovat tok času. Tuto schopnost umožňuje runa času. Z temnoty však povstává alchymista Alazar, toužící vlastnit všechny runy (času, prostoru, přírodních elementů, života a smrti) a získat tak vládu nad celou zemí.
Už jenom z výše zmíněného je jasné, že se film měl spíš jmenovat Alchymistka zakletá v čase. Princezna a princ jsou zde naprosto zbytečné postavy; a že se tvůrci se zápletkou znovu nemazali a vykradli motiv samotného Thanose z Avengerů či Pána prstenů (Kavalerové jsou takoví skřeti po česku, Archivald zase Gandalf, jédamane!). A samozřejmě postavy kouzlí podobnými kruhy jako Doktor Strange.
Na začátku jsme doslova zavaleni novými jmény a postavami. Pořád někdo někomu něco vysvětluje. Ale fakt pořád! Logika na mnoha místech skřípe (Amélie se odhalí hlavnímu záporákovi a všechno mu prozradí, proč? Amélie ztratí v lese ampulku, asi proto, aby je nepřátelé mohli lépe vysledovat, proč třeba neztratila šátek? Ampulku?! Vážně? Nechtěně směšná byla situace, kdy Archivald posílá zprávu po Amelii borcovi, který se nachází o sto metrů vedle!!! Jak to, že polovina runy času křivý charakter jen jedné Amélii? A křiví ji jako prsten Bilba. A jsme zase u Pána prstenů…). A znovu jsem si v duchu říkal, že Křenková neumí hrát. A co ta scéna ve vaně. To bylo co?
Pochválit lze snad jen triky a výkon Simony Zmrzlé coby čarodějnice Murien. Film trvá přes dvě hodiny! Půlku bych vystříhal, ale ani to by nepomohlo…