Princezna Barborka najde v zámecké knihovně magickou knihu. Ta ji dokáže přenést do kouzelné říše, ve které potkává roztomilého dráčka. Společně pak pátrají po kouzelném zrcátku, které ji dokáže spojit s její dávno ztracenou maminkou.
Princezně a dráčkovi jsem vážně fandil. Jsou hezcí a roztomilí. A budou se líbit malým holčičkám. Ovšem mrzí mě několik pidimomentů, kdy se kladná hrdinka princezna zachová jako nějaká pidizáporačka, přičemž je to maskováno jakože její rozverností (jezdí na koloběžce a do všech vráží; zatáhne osla za ocas; když jsou s dráčkem přeměněni na brouky, tak ho neomaleně odhodí stranou).
Taky mě mrzí mnoho nelogičností: Princezna pomocí dvoumetrové hůlky přeskakuje lávovou propast, vyskakuje do desetimetrové výšky; drak, který umí lítat, potřebuje při pádu záchranou plachtu; lávová propast se jednou otevře a podruhé ne; kouzelná zrcadla fungují a nefungují podle zvláštních pravidel, jak se to hodí scénáristům; na zraněnou ruku a funkčnost zrcadla se používá ten samý lektvar; kam se poděl kocour, když princezna jde do podzemí; do podzemí je velmi obtížné se dostat, ale čtyři trpaslíci s Kašpárkem se tam bez problémů objeví; a tak jak se z nenadání královna ztratila, tak se z ničeho nic objeví.
Grafiku má Dráček televizní. A ještě bych měl zmínit, že jde o muzikál. Písně jsou „čtvrté cenové skupiny“ a vzít písničku z Nekonečného příběhu je fakt přešlap.