Příběh tohoto španělského animáku se odehrává v 80. letech v New Yorku. Nicméně v něm žijí jen a pouze zvířata, chovající se jako lidé. Jedním z nich je i Pes, který si nemůže najít přátele. Proto si koupí kamarádského robota. Idyla ale netrvá dlouho…
Protože film nezačíná zrovna vesele, pokračuje kratičkým údobím štěstí, následuje dlouhé smutné období po vynuceném rozchodu a končí ne zrovna pohádkovým happy endem, dostaví se u vás pocity melancholie a nenaplněných očekávání. Pro mě byl například kamenem úrazu hlavní problém onoho odloučení (nemožnost dostat se na pláž).
Naproti tomu vás čeká jednoduchá, ale půvabná animace, nápady přímo geniální (sněhulák pijící modrý džus či bowlingová koule ze sněhulákovy hlavy) a co jsem měl možná zmínit hned na začátku, nula slov!
V originále se film jmenuje Robot Dreams, jelikož se psovi a robotovi zdají sny o tom druhém. Ač jsou tyto snové sekvence sebezajímavější a vizuálně poutavé (tančící kopretiny), nemůžete se zbavit dojmu, že slouží jen jakási výplň triviální historky. Jinými slovy by mělo větší tah na branku, kdyby byl film krátkometrážní.