Dva sourozenci z Brooklynu jsou okolnostmi přinuceni na léto se svou matkou odcestovat za dědou na Havaj. (Co bychom za to dali, že?) Pro hrdiny jde spíš o trest než o hezkou dovolenou. Asi dvanáctiletá Pili se rozhodne si pobyt zpříjemnit hledáním ztraceného pokladu.
Dabing drsných pirátů holčičím hlasem byl fakt suprový! Hlášky „Drsňák Braun by tě zabil i chlebem“, „Co to je? To jsou Čelisti smrti. Třeba je to metafora. Ne není,“ mi udělaly radost. Moře, ostrovy, pláže, útesy, paráda! Příroda jako z Jurského parku nebo Ztraceni (tento film i seriál se zde skutečně natáčely). Ale tím to končí.
Legenda se zakopaným pokladem je děravá jako síto. Postavy se pořád hádají, Havajci jsou asi horkokrevní. Bratr hlavní hrdinky je s prominutím blb a chudák místní domorodkyně, která se nakonec do něho zamilovala. Omlouvám se, že jsem prozradil jednu z mnoha předvídatelných point. Potápění v labyrintu jeskyní v temném hlubokém jezírku je pro děcka naprostá brnkačka. Lana stará možná 300 let fungují, stejně tak staré rezavé kladky jedou jako po másle.
Ohana je takovým tím televizním/telenovelním filmem ke zkrácení sobotního dopoledne. Závěr je pak okultní, říznutý ezoterikou, s kapkou hororu. Dlouho jsem přemýšlel, jestli tento film dát aspoň mezi průměrné, ale dospěl jsem k názoru, že člověku nic nepřinese, takže nakonec skončil zde. (VOD)