Dcera lékárníkova, slečna Terezka, protivná a rozmazlená až na půdu, chce za manžela nejmíň hraběte či knížete. Vyhrožuje rodičům, vydírá je. Zahradník Jozífek jí každý den nosí kytici růží, protože ji slepě miluje. A na Jozífka pro změnu myslí Andulka, která slouží u pana lékárníka. Jak asi dopadne tento milostný trojúhelník, odehrávající se na Kampě na Staré Praze?
Ivana Andrlová se tu opět sešla s Janem Čenským (celkem se společně před kamerou setkali čtyřikrát). Velmi obstojně jim sekundují (Simona Postlerová, Josef Bek, Květa Fialová, Ladislav Mrkvička, Jana Březinová, Petr Štěpánek…). Pozor! Potenciální Terezčini ctitelé měli při natáčení už v roce 1988 knírky jako nějaký Timothée Chalamet v roce 2024!
Škoda, že je v pohádce mnoho věcí nedotažených, postavy jednají polovičatě, něco vždycky chybí (Terezka se polepší ani ne z poloviny, její otec jedná neústupně, aby pak vyměkl, strašidla nemají pořádný plán, ohnivec skončí v půli polepšování, Jozífek se citově plácá od děvčete k děvčeti, Andulka skončí na chvíli jako divoženka?!? Atd). Chybí tomu mantinely. Výsledek je pak neslaný nemastný. A ještě: Proč má Andula zrzavé vlasy? Asi proto, aby pohádka dostala podle ní název?!?
