Bohdalka s Janžurkou v jednom filmu, toť naprosto nabušené obsazení zaručující legraci! Alespoň tehdy, namátkou v osmdesátých letech 20. století. Teď k tomu přidejte Čenského, Patrasku a Krampola a je zaděláno na hit. Taky že jo! Ale pěkně popořádku…
Vztah královny a služebné je roztomile srandovně potřeštěný. To, jak spolu proplétají provázek, nebo když služebná dává královně teploměr do pusy nebo jak je královna závislá na knize nemocí… jsou prostě ukázkově sehrané! Pak tu jsou skvělé nápady (princezniny čtvery narozeniny do roka podle ročních dob; květiny v láhvi od okurek), úžasné slovní vtipy (Hlavně, že si rozumíme my, matinko. Aorta! To jsem se smál na celé kolo i po letech!). Pochvalu by si jistě zasloužila kromě scenáristky Magdalény Kristenové i Zdenka Nemcová coby choreografka. Totiž, taneční kreace páně Kramplovy či tanec královny na píseň Nemoce jsou skvostné.
A pochvalu největší před nastoupenou jednotkou si zaslouží autor hudby a textů Zdeněk Rytíř. Kdyby nebylo těch synťáků a místo toho by písně doprovázely skutečné nástroje, vyzněly by tisíckrát lépe. Zmiňované Nemoce jsou velmi nápadité, Zamilovaná připomínající Batalion od Spirituál kvintetu je naprosto úžasná. No a pak tu máme geniální Královské reggae s naprosto hvězdným statusem, kterou jsem téměř vždy pouštěl na svých diskotékách pro velmi vstřícné (nejenom dětské) publikum.
Jako dítě jsem miloval hlavně ráčkujícího Krampola v úžasně směšném neználkovském klobouku. Věřím, že si i díky němu současné děti najdou k pohádce cestu.