Začal bych tím, že existují pohádky mnohem katastrofálnější…
Dialogy v Nebojácné Bětce brutálně šustí papírem. Místy jsou doslova směšné v negativním slova smyslu. (Kdybych usnula, spala bych nejmíň tři sta let. A to já nechci. Cítím se ještě velmi svěží.) Závěrečný zvrat odhalíte těsně za polovinou této 36 minut dlouhé pohádky. Na trik s kouzelným nápojem by nalítla jen hlupaňa a ne všemi mastmi mazaná dračice. Princ s princeznou jsou takoví neslaní nemastní, chybí jim charisma, navíc jsou v podstatě vedlejšími postavami. Naštěstí je tam Bětuška, která to jakž takž zachraňuje.
Za zmínku snad stojí fakt, že princ má svou princeznu hned na začátku a zlodušice unese hned tři lidi zároveň, ne jednoho!