Nejvíc si mě získal Ladislav Pešek v roli Vševěda. Je fakt skvělý! Kdy nebyl Pešek skvělý, že? (Ale dvacet lahví toho nejvzácnějšího vína sis nechal pro sebe. Jak to víš? Aha, ty jsi děd Vševěd.) Děd Vševěd nejenom všechno ví, ale brutálně zpříma jde věci na kloub (Takový postrach jako jsi ty, Kordulo, si na krk hned tak někdo neuváže. Taky vám prozradím, že za pár minut budu na svobodě…) Místo štoly dá přes ruce snoubenců vousy – legrační detail. (Ta by s tím královstvím zamávala. To království to docela potřebuje.) Tak se divím, že tato věta v roce 1972 prošla cenzurou!
Náklaďák na střeše baráku a rádio v pohádce o loupežnících a králi a princeznách jsou kapánek nadbytečné… Hlinomaz jako král, láskyhodné děvčátko v podobě Heleny Růžičkové, čtyřicetiletý Nesvatba jako princ, mladičký Krampol jako starý loupežník – to je jistě odvážný, chvályhodný a především geniální casting! I přes všechno zmíněné je jako celek tato ani ne třicetiminutová pohádka pouze průměrná.