Adamův tatínek je teď velmi slavný a chce využít svou slávu ke změně světa. Kontaktuje ho nevládní organizace, aby pomohl chránit největší přírodní rezervaci před znečištěním ropnou společností. Když táta zmizí, jeho syn s přáteli udělají vše, co je v jejich silách, aby ho našli a zachránili.
Celkem inteligentně je v úvodu během chvilky shrnut předchozí díl (v televizním pořadu). Taky se celkem rychle vpravíme do pocitů mladíka, který trpí slávou svého rodiče. Druhé pokračování Maxinožky je dokonce vtipné, naozdíl od jedničky („Ta znělka je super, mám chuť si koupit ropu.“ „Nějaký cedule, nejspíš reklamy.“). I po hudební stránce je velice vydařené.
Na druhé straně tu máme plno nesmyslů: náhodné setkání rodiny v podzemí, nahánění zajíce vlkem, opět důlní vozíky (jako u Myši patří do nebe), dosah dronů, chodby jsou snad pod celou Aljaškou, otec Maxinožka získá během okamžiku super schopnosti, pochopil bych, že maxinožkové umí rychle běhat, jsou chlupatí, ale proč mají schopnost zázračně během několika vteřin léčit (uzdravit třeba zlomeninu) mně nebylo zřejmé ani u prvního dílu, ani teď. Nedává to smysl, akorát se to párkrát hodí scénáristovi do krámu. I přes všechno zmiňované je druhé pokračování mnohonásobně lepší než jednička, ale že by to byla hitparáda…