Tím číslem se rozumí, že princezna Lojzička miluje tělocvik a chová se jako by vyrůstala s klukama z ulice (nevyrůstala s klukama z ulice). Zlý vodník Bonifác si ji vyhlídne jako nevěstu. Proto Lojzička raději uteče do světa. Bohužel ze spárů Bonifáce se jen tak vymanit nedá…
Kostýmy jsou tu přímo ohavné, Trávníček by měl jít do hereckého důchodu a všichni tu přehrávají jako blázni – to jsou myšlenky, které mně okamžitě vytanuly na mysli.
Za povšimnutí stojí jistě Marie Doležalová, kterou proslavil Comeback a Pusinky, načež posléze svoji popularitu přetavila ve vítězství ve StarDance v roce 2015. Bohužel zde (v roce 2006) ji potkáváme teprve na prahu všeho následujícího, kdy ji bylo možné spatřiti tak maximálně v Ordinaci v růžové zahradě.
Ale vraťme se zpět. Království Enykytánie a Benykytánie, hlášky „Bude potopa“ a „Budete pikat“, plus to, že se v cirkusu neobjeví švarný jinoch, kterému princeznička padne do náruče, svědčí o tom, že autorka scénáře není žádná tupá tužka v penálu (Anna Jurásková – Pohádka o mokrosuchém štěstí, Co poudala bába Futéř). Pro Petra Hapku to byl asi jenom takový melouch, aby měl na nájem a herecké osazenstvo není až zas tak k zahození (Miroslav Táborský, Kryštof Hádek, Ljuba Krbová, Jitka Molavcová, Jaroslava Kretschmerová, Lubomír Kostelka). Asi takhle, dá se na to podívat.
