Jedenáctiletý Jonáš žije v Drážďanech s maminkou a mladším bratříčkem. Po smrti jejich tatínka si Jonáš s maminkou přestává rozumět. Po jedné z hádek uteče z domu za dědou na Slovensko, kde pokaždé zažíval zábavné a dobrodružné prázdniny. Jenže smrtí táty se změnil i děda. Zdá se, že už nic nebude tak jako dřív.
Hezky nasnímaný film snímá nehezkou realitu. Bohužel mi ani jedna postava nebyla sympatická a horkotěžko se jim dá fandit. Děda s vnukem jsou bordeláři, lžou si navzájem. Jonáš myslí jen na sebe, celý svět se musí točit kolem něho. Chová se jako spratek, ne jako rebel. Mluví jen o člunu a kvůli němu se dopustí různých podvodů a krádeží, za které nepřichází adekvátní trest. Děda rezignoval na život a je naložený v lihu. Herecké výkony jsou nic moc (Pavel Nový, Szidi Tobias). Představitelé dětských rolí hrají tragicky. Scénář šustí papírem, tam, kde dojdou slova, nastupuje vždycky nějaká písnička, což je pravidelně každých deset minut. Hudba ujde, ale bohužel už po čtvrt hodině jí budete mít plné zuby. Alergii na beton či menopauze se zasmějete, ale to je všechno. Ostatní vtipy snad ani za vtipné nelze považovat.
Film si vás naopak může získat svou civilností, dětem se může líbit přehrabování na půdě, koupání v rybníku, bunkr. Zajímavý je také tím, že je trojjazyčný (zní němčina, slovenština, čeština). Bohužel závěrečný happyend nijak nekoresponduje s celým filmem.
PS: Alex je holka!
