Jde o příběh desetiletého Mika s Aspergerovým syndromem – mírnou formou autismu. (Mika miluje matematiku, nechápe dětské vtipy a každý den musí mít oběd přesně ve 14:17…) Jeho svobodná matka Lara tvrdě pracuje. S hlídáním jí pomáhá Hedi, starší paní ze sousedství, která je pro Miku jako vlastní babička. Mika jedné zimní noci spatří na balkoně v protějším domě koně! (Je skutečně opravdový!) Vyřešit tuto záhadu mu pomáhá temperamentní dívka Danou, která ráda předstírá, že je indická princezna. Tajné vloupání do bytu s balkonem je jen začátek jejich velkého dobrodružství.
Cílem filmu bylo podle režiséra podnítit děti, aby projevily zájem o věci, které pro ně nejsou běžné, normální, čímž si rozšiřují své dětské obzory. Což se mu daří. Film potěší dětského diváka, stejně jako dospělého. Filmů, na který se se stejným potěšením může koukat každý člen rodiny, není mnoho. A toto je jeden z nich. I když je film plný klišé, nepřekračuje meze únosnosti a působí milým dojmem. V pravém slova smyslu jde o pohádku. Záporáci nejsou žádní démoni a jsou dětmi komickým způsobem zneškodněni a vše nakonec dobře dopadne.
PS: Film jsem viděl v němčině.