První zmínka o Kulihráškovi pochází pravděpodobně z území Běloruska. Odtud se příběh malinkého chlapečka dostal třeba až do sbírky slovanských pohádek Karla Jaromíra Erbena.
Kulihrášek ač z hrášku sotva narozený se rázem zamiluje. K tomu do princezny. Musí se vypořádat s loupežníky, vysvobodit svou lásku ze zajetí, porazit zlého černokněžníka. Dokáže to?
Kulihrášek by měl být jako maličký roztomilý, ohava je to. Na to, že pohádka vznikla v roce 1995, jsou tu triky katastrofální. Děj ze začátku dosti zmatený. Za klasiku mnoha filmů lze považovat, že záporák našemu hrdinovi jen tak prozradí, jak ho přemoci, v přesvědčení, že tento návod nemá šanci uskutečnit. Jak jsou ti padouši naivní, že? Proč Kulihracha rovnou nesejmul, je mi záhadou.
Pohádka je kapánek nadhodnocená, a to ze dvou důvodů. První, Kulihrášek je obyčejný člověk z masa a kostí, který dělá chyby, je totiž těžké se nebát, nevzít si penízek z obrovského pokladu… Důvodem druhým je brutální Černokněžník, pan výtvarník s paní maskérkou určitě milují Nosferata. Vaše dítě z toho bude mít trauma ještě na střední škole. Maturujete a pamatujete si tuto pohádku? No vidíte.
