Krokodýlí kluk Arlo se rozhodne najít tátu, kterého nikdy neviděl. Vyrazí proto ze své bažiny do New Yorku a cestou potkává nejrůznější kamarády. Arla si představte jako křížence člověka a krokodýla. Podotýkám, že jde o animák.
Celý film je podobně jako u Spícího města zaplněn lidskými i nelidskými, pochybnými a podivnými individui. Máme tu Arlovu babičku rockerku, která když dohraje na banjo, tak ho roztříská. Je to žena žijící v močále, jelikož jinak by šla do vězení. Arla pronásleduje dvojice kriminálníků s psí bestií. Na své cestě potkává giganticky velkou a giganticky objemnou dívku Bertie, prcka Tonyho s prasečíma ušima, který s růžovou chlupatou koulí zvanou Bezoár s nohama jako baletka pořádá rvačky v hospodě. Při jedné je Bezoár propíchnut vidlemi, ale dostane se z toho jako mávnutím kouzelného proutku. V Arlově partičce je taky tygří kluk, chlap s hlavou velryby. Máme tu krávu pusinkující se s přerostlou krysou, chlapečka, co se strachy počůrá, když na něho rybí muž vybafne z kašny. Paní se místo náušnic v uších houpají dva živí minipejsci. A tak bych mohl pokračovat donekonečna. Tvůrci si asi řekli, čím větší bizár, tím lépe.
Film je doslova prošpikován násilím všeho druhu, když ne tělesným, tak duševním. Animace je jednoduchá, nebojím se ji nazvat zastaralou. Vás, kteří se rozhodnete i přes mé varování, se na film podívat, čeká plno muzikálových čísel, která mají zamaskovat prostinký děj. Závěr je stejně bizarní a neuvěřitelný jako celý film.
Ve filmu zazní věta, která by se dala tesat jako memento roku 2021: „Být jiný je to nejlepší, co vás mohlo potkat.“ V tomto snímku je to za každou cenu! (VOD)