Kancelář pro kontrolu pouliční magie je natočena podle pohádky o Jeníčkovi a Mařence. Hned na úvod mě do očí praštila vizáž hrdinů podobných těm z ruského animáku Sněhová královna. A skutečně. Přišlo mi, že tvůrci vyždímali ze Sněhové královny, co šlo, a tak udělali z Jeníčka a Mařenky agenty. Což není vůbec původní nápad (viz Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic). A jak to tak vypadá, stejně jako v případě Sněhové královny nás čekají další a další pokračování, to druhé bude asi o Červené karkulce.
Na začátku je s pomocí kouzel unesen král. Podezřelým se stává Jeníček. Jeho dopadením je pověřena Mařenka, jeho sestra. Nevadí jí to, protože se chce stát tou nejlepší agentkou, a na svého bratra má pifku. Bohužel už v 25. minutě se dozvíme, kdo krále unesl, a tajemno je pryč. Naštěstí o nějakých 15 minut později nastává jistý zvrat, díky kterému jako bychom sledovali jinou pohádku.
Zmiňovaní tvůrci Sněhové královny jsou známí tím, nebojím se použít toto slovo, že kradou nápady z amerických úspěšných animáků. Ani tady se tomu nevyhnuli, viz nápad s ústředními postavami či oživlými dortíky, jež jakoby mimoňům z oka vypadly, včetně gestikulace a mluvy. Je to trapné! A nejsou vůbec vtipní a mám taky pocit, že sláva mimoňů je už ta tam.
I přes vážné výtky si jinak na Kancelář stěžovat nemůžu. Bavila mě a nenudil jsem se! (VOD)