Opičák Munki a slonice Chobotka žijí v Africe společně s dalšími zvířaty. Jednoho rána zjistí, že získali schopnost mluvit lidskou řečí. Tento zázrak způsobil mimozemšťan Fneep, vypadající jako modrý gumový medvídek. Nouzově přistál v džungli a ve své výbavě má i překladové zařízení. Problémem je, že Fneepův otec je krutý dobyvatel vesmíru, jenž chce planetu Zemi obsadit.
Většina filmu vypadá tak, že postavy skotačí, dělají hlouposti, dohadují se, povídají si (hodně si povídají) a děj se nikam nehýbe, je ukrutně zdlouhavý, ukázkově třeba nekonečná scéna s pakoňmi. A když konečně přišlo na akci, odehrávala se v kosmické lodi, na modrém, světle modrém, modrofialovém, tyrkysově modrém, azurovém a jinak modrém pozadí, což bylo nudné. Přelézání klády byla groteska, pronikání do tajů jazyka pobavilo, ale tím to bohužel končí.
Problémem filmu (animák pochází z ostrova Mauricius) je, že už zítra nebudu vědět, jak se jmenoval, natož abych si vzpomněl, o čem byl. Líbila se mi píseň od Natashi Bedingfield, která se rozezněla u závěrečných titulků, ale to asi o kvalitě filmu nic nevypovídá.
