Dva malé kluky a jednu holku rodiče v dobré víře odložili do kina, že je film zabaví. Omyl! Animáku nevěnovaly ani vteřinu. Vůbec je nezajímal. Protože nás v kině bylo jenom kolem dvanácti, děcka celých 105 minut hrály hoňku, schovku, lekačku, opičí dráhu nebo si povídaly a chroupaly popcorn. Domnívám se, že byly určitě víc spokojené než já z filmu. Měl jsem si zahrát s nima. (Blansko, 24. 9. 2026)
Hoňka
