Encanto (též od studia Disney) možná není tak dobré jako Raya a drak, ale nabízí zcela nové pojetí, prvky, postupy, které si myslím, budou v příštích letech jiné animáky napodobovat či kopírovat! Tak proto.
Děj se vlastně odehrává v jednom kouzelném baráku a přilehlém okolí, takže mu chybí opulentní a dechberoucí scenérie, kouzelní tvorové a já nevím co ještě, ale síla jeho, je ve vztazích, nápaditostech a detailech.
Trochu o migraci, trochu o magii a trochu o rodině Madrigal. Každý má nějaký dar (uzdravování, počasí, přeměny, rozumět zvířatům…) Kolem dvacáté minuty jsem trnul, co přijde, jelikož to byla pořád jakási idylka a něco viselo ve vzduchu. A taky to přišlo. Je jen malé množství filmů, u kterých si při sledování nedokážu představit, co bude dál. Hádáte správně. Encanto patřilo mezi ně. Muzikálová čísla (obzvláště o Brunovi – We Don’t Talk About Bruno – má momentálně 60 milionů zhlédnutí) jsou bombastická, a to fakt nemám rád muzikály!
Film je pro dospělé. Dětem do 12 let podle mě nemá co říct. Humor takový skrytý, ne prvoplánový (Plyšák na nervy). Až na předpovědi budoucnosti, víru v osud a podobné nesmysly, jde o dílo plné invence, nových a neviděných a nečekaných věcí! A to mám rád.
