Dračí země je německý animovaný film s trojicí neobvyklých hlavních hrdinů, drakem, zlodějíčkem a horským šotkem, kteří se vydávají hledat dračí ráj, kde budou draci v bezpečí. Lidé chtějí zničit jejich údolí, kde se před světem schovali.
„Lidé mají věštírnu, která všechno ví. Říkají jí internet,“ tak to byla jediná hláška, které jsem se mírně pousmál. Jinak jde o film bez vtipu. Dračí země těží z popularity Jak vycvičit draka, je to do očí bijící. Aby podobnost nebyla až tak zřejmá, kombinuje příběh se současným světem, což se ukazuje jako velmi nešťastná volba. Na jedné straně tu máme dračí příšery a trpaslíky a na druhé velkoměsta se všemi vymoženostmi. „Posílej mi zprávy přes Skype“, trpaslíček má trpasličí mobil, lest na Žahavce pomocí internetové seznamky, když chce sežrat dračího jezdce, je dost úlet. Celé to působí nepatřičně. Jako by Frodo z Pána prstenů vytasil iPhone a volal Gandalfovi. Příběh je značně zmatený (trojice hrdinů náhodou narazí na profesora, ten je pošle za džinem s tisíci očima, mají se vyhnout vzteklému obrovi, zlým elfům a mořskému hadovi a skalnímu ptákovi, pak musí do Indie, za profesorovou známou drakoložkou, a zase někam putují…). Tvůrci asi chtěli trumfnout Pána prstenů.
Draci vypadají jako monstra a přitom tu jsou za kladné hrdiny. Hrdina je podroben hypnóze. Žahavec je opravdu děsivý. Sečteno a podtrženo, dětem ze školky bych Dračí zemi určitě nepouštěl. A je vůbec nutné tento film vidět? Neé. (KINO)
