Pokud vím, Petře Černocké vůbec nevadí, že se Saxana stala její životní rolí, a že si ji lidé snad ani v ničem jiném nevybaví. Je vděčná za to, že dostala obrovskou roli, na kterou se nikdy nezapomene, protože někteří herci hrají, a i když hrají báječně, tak je nepotká ten osudový okamžik, kdy se definitivně zapíší do srdcí diváků. Petra Černocká dokonce nazpívala slavnou ústřední písničku k úvodním titulkům, které nádherně nakreslil Adolf Born.
Dodneška mohou lidé žasnout nad poctivými, v podstatě na kolenou vyráběnými triky (kameraman Vladimír Novotný!!!), třeba Saxanina natahovací ruka, čtyřruký ředitel Josef Bláha, Hrušínského hlava na stolku…
Nádherná je i školní třída v pohádkové říši! Do lavic zasedli mladičtí začínající herci Jana Boušková, Milena Steinmasslová, Magdalena Reifová, Roman Skamene a v neposlední řadě budoucí hvězda, zde excelentní padouch Jan Kraus.
Dívka na koštěti v sobě ukrývá i veškeré know-how posléze natočeného seriálu Arabela. Tedy propojení našeho a pohádkové světa s triky nabité podívané!
Originální příběh doplňuje skvělý humor („Moje sestra? Tak to je váš tatínek taky netopýr.“, „Kryštof Kolumbus. Připluje vodovodem.“, „No, vidím, že si budete rozumět.“, „My jedeme světit kostel do Švýcarska. Jeď vole.“). Plus Jan Libíček jako psychiatr, co více si přát?!!
Podotýkám, že následující výtka není chybou tohoto úžasného filmu, ale jde na vrub civilizačního vývoje. Doba se bohužel zrychlila, takže se film jeví na mnoha místech tak pomalý, že ho máte chuť pustit dvojnásobnou rychlostí.
PS: Uvařit babské ucho za pět minut v socialistickém Československu bez neexistující rychlovarné konvice se ukazuje jako kámen úrazu.