Děti Nagana se odehrávají v roce 1998, kdy Česko zvítězilo v hokejovém turnaji na zimních olympijských hrách v Japonsku. Vlna euforie zasáhla i malé kluky, kteří se rozhodnou sestavit svůj tým a porazit starší kluky z vedlejší vesnice. Co na tom, že se hraje v létě, na plácku u hospody s tenisákem.
Ať nedopadnete jako já. Já totiž čekal neustálé propojení s oním turnajem století. Z něho je tam jen jeden kratičký záběr a půlminutový zvukový záznam! Čím jsou tedy Děti Nagana? Filmem pro děti a s dětmi v hlavních rolích. Místy vážnějším, protože jsme svědky častých hádek rodičů v několika rodinách, násilí na dětech, šikany, vztahů s nevlastními sourozenci apod. Přičemž některé vztahové linky zůstanou nedotaženy, neuzavřeny. Prim ale naštěstí hraje sportovní nadšení kluků a jedné holky. To vidím jako největší přínos filmu, kdyby to děcka nakoplo nutně ne k hraní hokeje, ale třeba fotbalu, florbalu či jinému sportu!
Herecké výkony jsou snesitelné, včetně dětských neherců. Vyloženě mimo není nikdo (Hašek prostě není herec). Perfektně vybrané jsou v roli matky a dcery Taťjana Medvecká s Klárou Issovou. Chválím. Hynek Čermák opět skvělý. Mé srdce si ovšem získal rozhodčí Paštika, totální mimoň. A zvukově krásně působí skupina Kabát, přerušená stržením sluchátek z uší místní puberťačce!
V té záplavě povětšinou podřadných animáků jsme se po dlouhé době dočkali sice průměrného, ale snesitelného hraného českého filmu pro děti (předloňské Spící město je vedle Dětí Nagana jako okresní přebor proti extralize).
