Příběh nás zavede do městečka Pytlov a taky do pekla, kde všechny hříchy lidí spravedlivě a neomylně zapisuje kouzelné Čertí brko. Jednoho dne však přestane fungovat. Lucifer pověří doručením nového čertího brka trochu zmateného čerta Bonifáce. Bonifác se vydává do Pytlova a hned jeho první zkušeností je, že mu zdejší šejdíř kouzelné brko ukradne. Tím se spustí řetěz událostí, kdy Pytlov ovládnou místní vychytralci, lenoši a podvodníci, jimž se nakonec podaří uvěznit i samotného vládce pekel. Je na Bonifácovi, aby v sobě našel ty nejlepší vlastnosti a osvobodil Pytlov i Lucifera a získal srdce krásné Markétky.
Ve filmu je několik vydařených hlášek („Chytil jsem poezii a sympatii.“ „Hříchu zmar.“ „Já jsem do vás zamilovaný?“ – „Asi to tak bude.“ „Když čert koná dobro, tak je to hřích.“ „Nevím, co si o tom myslíme, musel bych se zeptat ženy.“) Hudba a písničky velmi dobré! Herecké výkony pěkné (Ondřej Vetchý, Judit Bárdos, Jan Budař), stejně tak i herci ve vedlejších rolích (Josef Polášek, Jana Plodková). Pohádku Čertí brko natočili tvůrci Kanceláře Blaník a podle satirického podtónu je to znát. Pohádka si bere na paškál zkorumpovanost a neduhy lidí v městečku Pytlov a celkem se jí to daří. Do pohádkového světa vnáší celkem zajímavé a nové prvky, jako je princip pekla, či záporného hrdinu (Budař), kterých máme v současné politické sféře, kam se podíváš. Bohužel zápletka je stokrát viděná: hrdina něco pokazí a pak to zbytek filmu napravuje. Zmiňovaného humoru je zde po troškách a děj často přešlapuje na místě. Lásku ústřední dvojice chtělo taky trochu víc okořenit. I když Jan Cina hraje dobře, hlavní hrdina je takový jalový.
Konečný verdikt: Čertí brko pohádku Čertoviny bez problému trumfne, o vánoční pohádce Kouzelník Žito ani nemluvě. I když Čertí brko není nic světoborného, v televizním programu ji nejspíš příští Vánoce zakroužkujete.