Přímořské městečko zasáhne sněhová bouře a my sledujeme, jak tato kalamita ovlivní skupinku dětí, které zůstanou na Štědrý den sami bez rodičů, malého kluka, který také zůstal sám, protože maminka jako zdravotní sestra nafasuje o svátcích hned tři služby za sebou a v neposlední řadě dvou sester, jedné hodné a druhé zlobivé. A pak tu máme přísnou úču, vychytralého, zlomyslného farmáře anebo Santu Clause, kteří tu více tu méně ovlivní chod událostí.
Asi nejvíc si mě získaly holky dvojčata. Uličnická Charlie („Bojíš se klaunů, špendlíků a sichrhajsek.“) a úzkostlivá Samantha („Nekonečno. Je ho tak strašně moc.“). Santa si je splete a díky tomu se odhalí, co podvědomě tušíme, že Charlie, má dobré srdce. Podobně jako v loňském animáku od Netflixu Leo, se i tento příběh vytasí esem schovaným za katedrou, totiž pedantní a nesympatickou učitelkou! Pak Santa rozdal dárky v půlce filmu a já hořel nedočkavostí, co bude dál.
Film nabízí spousty malinkých, ale milých, vtipných a především nikde jinde neviděných detailů (blikající sobí kontrolka, Panna Maria si pořizuje selfie, učitelka sledující Dannyho z okna v prvním patře a pak rázem z přízemí, komunikace Dannyho s maminkou přes lístečky, jak Charlie namaluje srdíčko na sklo…). Říkal jsem si, to musel vymyslet a napsat někdo krutě chytrý a vtipný. Mrknu a ejhle, nevěřím svým očím. Richard Curtis! („Vánoce jsou jako lupa. Pokud se cítíte šťastní a milovaní, tak o Vánocích budete ještě šťastnější a milovanější. Ale pokud se cítíte osamělí a nemilovaní, lupa zafunguje a všechny vaše trable budou ještě větší a horší.“) Na mě tedy tento britský vánoční animák zafungoval. Cítil jsem se o chlup šťastnější a milovanější. (VOD)