Kdyby se dávaly procenta podle úvodní premisy, dostala by ode mě tato pohádka 100%. No uznejte: Podle snu pana krále, se mu narodí dcera Kateřina, která jeho království přinese velké štěstí. Jenže se narodí trojčata. Aby o štěstí nepřišli, pojmenují holčičky pro jistotu stejně!
Žel v dalších minutách nás čekají samé zmatky. Princ Pinkvin napíše, že chce princeznu Kateřinu. Kateřina ho přitom chce! Kátěnku mu dát nechtějí. Ale král mu natruc chce podstrčit Katku, která ho jako jediná odmítá! Rozumíte tomu? To chce král učinit nešťastnými hned dvě své dcery?
Chápu, že aby došlo ke kýžené zápletce, musí loupežníci unést omylem všechny tři princezny, ale proč jednoduše Katka za loupežníky neodejde po svých, když chce být unesena?!
Chápu, že scénáristovi přišlo náramně „vtipné“, že se princezny převlečou za loupežníky a loupežníci si navlečou dámské šaty, ale tím důvodem je, že se princezny klepou zimou! To už nejsou zmatky kolem Katek, ale křeče.
No a ukecaný závěr, kdy všichni všem vysvětlují, co vykonali a přitom si vlastně vymýšlí, korunuje tento zmatek na úplnou frašku. Jak jsem se na pohádku s originální zápletkou těšil, tak jsem byl velice zklamaný.