Při hodině chemie, kde se probírá alchymie, učitel vyrobí rádoby elixír mládí. Recept mu nadiktují největší uličníci ze třídy, Kašík s Hejbalem. Ovšem obráceně. Učitel, skálopevně přesvědčen o neúčinnosti lektvaru, ho těm dvěma dá vypít. Elixír ovšem zázračně zafunguje. Kašík s Hejbalem zestárnou cirka o dvacet let. Takto vypadá úvodní zápletka této televizní rodinné hry z roku 1985.
Herecké výkony jsou ve většině případů tristní. Havelka je nejenom nevhodný adept na školního pacholka, ale společně s Vladykou předvádí pitvořící se karikatury dvanáctiletých kluků. V podstatě se mi líbila jen skvostná maminka Hana Maciuchová s bodrým ředitelem Josefem Větrovcem. Místo toho, aby se řešilo omlazení kluků, učí je tancovat, trénovat judo, řezat dřevo, chodit jako manekýn, a abych nezapomněl, snaží se je oženit, což je podle mě nápad mdlého rozumu. Režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová asi zamýšlela udělat z filmu crazy komedii, ale bohužel působí zmateně. Proto vyfasoval 50 %.
Pokud si vybavuju, za největší hlášku filmu jsem ve svých třinácti letech považoval: „Hažime.“ „Hejbal.“, kterou jsme s kamarády neustále napodobovali. Po letech jsem se ale smál pokusu s trávicím ústrojím (podle mě to při natáčení rozesmálo i Hanu Maciuchovou a zůstalo to ve filmu), dialogu: „Cos mu dala k svačině?“ „Dva Pacholíky.“ a větám: „Ty jsi mě krásně škrtil.“, „Váš syn je zabiják.“ a „Mistr Noha je herec pořád, jen ho do ničeho neobsazujou.“
Víte co? Teď jak to píšu, já tomu Kašíkovi dám procent šedesát.
PS: Jen pro pořádek. Kašík byl natočen o tři roky dřív než Big s Tomem Hanksem!
