Film s počeštěným názvem Vítejte v domečku pro panenky je dokonalou sondou do devadesátých let minulého století, do života jedenáctileté šikanované dívky, do života průměrné středostavovské americké rodiny.
Zajímavé je (ovšem vůbec ne ojedinělé), že hlavní hrdinka, kterou ve škole všichni ponižují, doma přehlíží a v životě se jí lepí smůla na paty, si svou zlost vybíjí na ještě slabších kolem ní.
Některé záběry jsou pecka (kluci mají kapelu, hrají v garáži, přičemž kolem auta do jejich falešné hudby baletí holčička v růžovém kostýmu), některé tak trapné, až jsou směšné (ohavný dort k výročí svatby) a některé brutálně vtipné (záběr na učitelku střelenou papírovou kuličkou do oka). Připravte se ale, že se vám dostane drsné, pořádně hořké tragikomedie. Řezání hlavy barbíny nebo kladivo pod polštářem jsou ještě celkem neškodné etudy, které brzy přitvrdí („V 15.00 tě znásilním.“).
Film spíš pro dospělé. Určitě ne pro žáky nižšího stupně. Řada jedinců, by ho brala jako návod, jak někomu ublížit. Welcome to the Dollhouse ukazuje, že puberta není milá etapa života. Spíš jde o to, abyste to ve zdraví přežili.
