Mladý Chicky se narodil jako napůl kuře a napůl zajíc. Chicky chtěl zapadnout mezi ostatní a mít kamarády, ale ze všeho nejvíc toužil stát se dobrodruhem. Obojí se mu také splnilo, když se vydal za bájným Zlokřečkem (2022). Ve druhém pokračování se Ušák Chicky již jako slavný dobrodruh vydává hledat kouzelného sviště s obrácenou hlavou, který dokáže změnit jednu věc z minulosti. Právě tato síla může zachránit vzácný druh odvážného ušáka.
Dobrodružství s rajskou polévkou na začátek není podstatné, ale rozehřeje. Hlášky nejsou k zahození („To já vymyslel slovo dobrodružství.“, „Nejsi výjimečný, jen máš štěstí.“, „Objevení vchodu. Moje nejmilejší část.“, „Méně oblíbená část: najít východ.“). Na obyčejný film vykazuje také nebývalé množství originálních nápadů („Místo s pokladem se vždycky označuje křížkem.“, „Budeme se řídit tikáním.“, Královský zeměohýbač osudu…). Dokonce jsem vzal na milost i ta hranatá prasata (která sem vůbec nepatří, ani druhově ani jinak, vypadla úplně z jiného universa).
Bohužel tu každá druhá postava vypráví svou historii, každá třetí svou verzi, proč dělá to, co právě dělá. Příběh se zhruba v polovině rozpadá na tři dějové linie a bojím se, že menší děti nebudou stíhat, co má každá ze skupinek za cíl. Malé děti nebudou rozumět kvákům o majetnickém a manipulativním vztahu či o obrácené psychologii a dospěláky to bude nudit.
Suma sumárum druhé pokračování Ušáka Chickyho dopadlo lépe než jeho předešlý díl. Nelze mu odepřít míru originálních nápadů. Postrádá ovšem kvalitní humor a přehlednost. Teď si nemůžu vzpomenout na žádný film, kde by potitulková scéna byla vyřešena jen a pouze zvukovou stopou! Bezva. (foto: Bioscop)
