Mladý Chicky se narodil jako napůl kuře a napůl zajíc. Chicky chtěl zapadnout mezi ostatní a mít kamarády, ale ze všeho nejvíc toužil stát se dobrodruhem. Obojí se mu také splnilo, když se vydal za bájným Zlokřečkem (2022). V druhém pokračování se Ušák Chicky již jako slavný dobrodruh vydává hledat kouzelného sviště s obrácenou hlavou, který dokáže změnit jednu věc z minulosti. Právě tato síla může zachránit vzácný druh odvážného ušáka.
Dobrodružství s rajskou polévkou na začátek není podstatné, ale rozehřeje. Hlášky nejsou k zahození („To já vymyslel slovo dobrodružství.“, „Nejsi výjimečný, jen máš štěstí.“, „Objevení vchodu. Moje nejmilejší část.“, „Méně oblíbená část: najít východ.“). Na obyčejný film vykazuje také nebývalé množství originálních nápadů („Místo s pokladem se vždycky označuje křížkem.“, „Budeme se řídit tikáním.“, Královský zeměohýbač osudu…). Dokonce jsem vzal na milost i ta hranatá prasata (která sem vůbec nepatří, ani druhově ani jinak, vypadla úplně z jiného universa).
Bohužel tu každá druhá postava vypráví svou historii, každá třetí svou verzi, proč dělá to, co právě dělá. Příběh se zhruba v polovině rozpadá na tři dějové linie a bojím se, že menší děti nebudou stíhat, co má každá ze skupinek za cíl. Malé děti nebudou rozumět kvákům o majetnickém a manipulativním vztahu, či o obrácené psychologii a dospěláky to bude nudit.
Suma sumárum druhé pokračování Ušáka Chickyho dopadlo lépe než jeho předešlý díl. Nelze mu odepřít míru originálních nápadů. Postrádá ovšem kvalitní humor a přehlednost. Teď si nemůžu vzpomenout na žádný film, kde by potitulková scéna byla vyřešena jen a pouze zvukovou stopou! Bezva. (foto: Bioscop)
