Panenka z vltavské tůně a Pohádka o mokrosuchém štěstí. Už v dětství se mi pletly. O to víc později, až zmizely za opar vzpomínek. Tak aby bylo pro jednou jasno: V Panence Oldřich Vízner hraje hrnčíře a Jarmila Švehlová vodnici! No a v Mokrosuchém štěstí Oldřich Vízner vodníka a Libuška Šafránková obyčejnou holku, kterou za mořskou vílu o poutích jen vydávají! Teď jsem tomu dal. Prozradil jsem pointu jedné z pohádek. Promiňte.
Tato pohádková hra nabízí srozumitelný příběh, má příjemnou atmosféru staré Prahy, nasazení herců více než stoprocentní, kulisy využité bezezbytku, humoru tak akorát („Na tuto diplomacii jsi ještě mladá.“) a pokud se budete dívat se svým dědou, možná si při ní i zazpíváte.
Jarmila Švehlová jako Bělička má krásy na rozdávání po vědrech. Jako tajfun v této pohádce hraje Míla Myslíková, charisma může rozdávat rovnou v neckách. No a Ottu Šimánka skoro nepoznáte, hraje tátu vodníka a ve srovnání s Panem Tau se jeho slovní kadence vyrovná proudu z protržené přehrady na Lipně!