Račte si povšimnout délky TV inscenace. Rychlý děj totiž způsobuje vypravěčka, takže například při krátkém záběru na kolébky miminek princezen uběhne patnáct let, strhne se sněhová bouře, kterou pochopitelně nespatříme, a slečny princezny jsou uneseny. Když vypravěčka deklamuje, že se dostaly do komnaty bohatě vyzdobené a vy vidíte holé papundeklové zdi, nebo když Přeučil říká, že se musí umýt a pak půjde za panem králem, neubráníte se nechtěnému smíchu. Nevím proč, ale tři herci tu hrají díky kostymérům a maskérům aspoň patnáct rolí! Proto taky závěrečné titulky běží deset vteřin!!!
Řeč je tu o krkavci, co upustil lidskou nohu! Voják vypadá, mluví a občas se i chová jako záporák (on ho hraje Přeučil). Jako třešničku na dortu zapíchne trolla ve spánku, není to sice hrdinské, ale účel to splnilo. Král chystá svatbu svých tří dcer s dvěma ženichy! Princezna chce zlaté šachy a potom prý se vdá! Není to úlet?!?
Pohádka O třech ztracených princeznách je taková předchůdkyně pohádky O statečném kováři. Z dnešního pohledu jde o naprosto amatérskou ochotničinu hodnou jednoho procenta. Ale i když přimhouřím obě oči díky roku vzniku, víc jak dvacet procent dát nemůžu, i kdybych chtěl.