Račte si povšimnout délky této televizní inscenace. Rychlý děj totiž způsobuje vypravěčka, takže například při krátkém záběru na kolébky miminek princezen uběhne patnáct let, strhne se sněhová bouře, kterou pochopitelně nespatříme, a slečny princezny jsou uneseny. Když vypravěčka deklamuje, že se dostaly do komnaty bohatě vyzdobené, a vy vidíte holé papundeklové zdi, nebo když Přeučil říká, že se musí umýt a pak půjde za panem králem, neubráníte se nechtěnému smíchu. Nevím proč, ale tři herci tu hrají díky kostymérům a maskérům aspoň patnáct rolí! Proto taky závěrečné titulky běží deset vteřin!!!
Řeč je tu o krkavci, co upustil lidskou nohu! Voják vypadá, mluví a občas se i chová jako záporák (on ho hraje Přeučil). Jako třešničku na dortu zapíchne trolla ve spánku, není to sice hrdinské, ale účel to splnilo. Král chystá svatbu svých tří dcer se dvěma ženichy! Princezna chce zlaté šachy a potom prý se vdá! Není to úlet?!?
Pohádka O třech ztracených princeznách je taková předchůdkyně pohádky O statečném kováři. Z dnešního pohledu jde o naprosto amatérskou ochotničinu hodnou jednoho procenta. Ale i když přimhouřím obě oči díky roku vzniku, víc jak dvacet procent dát nemůžu, i kdybych chtěl.
