Mabel Tanakaová už jako malá zachraňovala zvířata z akvárií a terárií ve škole. Není divu, že jako devatenáctiletá, má stůj co stůj, potřebu bránit Hájek, civilizací nedotčenou oázu klidu a míru, útočiště všech divokých zvířat a především místo, které milovala její babička. Starosta i občané města tu ale chtějí postavit městský obchvat…
To, že pod tímto animákem je podepsáno studio Pixar, se pozná jen na málo místech. Taková etuda s nedoslýchavým staříčkem trpícím demencí, který nakonec dívce petici podepíše, ale pak se ukáže, že napsal jenom seznam potravin k nákupu, budiž příkladem. Film vykouzlí emoce z ničeho, třeba jen z ruchů a hudby, přičemž obraz, který sledujeme, je naprosto obyčejný.
S humorem se to má podobně. Za originální lze považovat jen několik gagů, třeba když Mabel rozplácne hmyzí královnu, či starostu chce za jízdy v autě sežrat žralok.
Příběh lze do určité míry brát jako plagiát Avatara, jako ekologickou agitku, jako snahu spojit odlišné světy. Bohužel jeho závěr nemůžeme nazvat jinak než přitažený za vlasy. Jinak řečeno, člověk od určitého okamžiku nesleduje Pixar, ale průměrný animák průměrného studia, které chce za každou cenu divákovi vsugerovat, že byl svědkem bombastické podívané. Bohužel tomu tak není. (foto: Falcon)
