Dobrodružné rodinné sci-fi je o mladé dívce Uně, které unesou mimozemšťani milovaného dědečka. Maminka se z toho zhroutí a skončí v nemocnici. Aby toho nebylo málo, ve sklepě Una objeví tajemného robota, se kterým se jí podaří navázat kontakt. Děvče a tento její nový parťák teď mají necelých 24 hodin na to, aby dědu našli a zachránili společně s maminkou.
O filmu jsem dopředu nic nevěděl a udělal jsem dobře, protože mě pořád zajímal a čekal jsem, jak se věci vyvinou. A párkrát mě i překvapil, v dobrém i zlém. Poutavý začátek vás okamžitě vtáhne do děje. Jak Lena hraje Vesmírnou invazi a na dům se řítí kosmické těleso, slibuje mnohé. Příslib napínavé podívané je ale vzápětí doslova zabit přístrojem, který z prdění vyrábí energii. Tento motiv se v průběhu celého filmu neustále objevuje, proto se o něm zmiňuji (autorům asi přijde extra vtipný, patrně si vzali příklad z Doktora Proktora a prdicího prášku), a vždy s přehledem dokáže vybudovanou atmosféru poslat do kytek. Nastíněné téma šikany bylo úplně nadbytečné a neukončené. Ocenil bych taky, kdyby hlavní hrdinka zpívala nějakou písničku, místo trapného pokusu o beatbox. Film je středně zmatený a nevím, jestli děti pochopí, o co vlastně mimozemšťanům jde a jak je to vlastně s dědou. Scénář chtělo hodně učesat. Přitom námět i poselství filmu nebylo vůbec špatné! Výkon hlavní hrdinky je ovšem na jedničku. Je přirozená a nelze jí nedržet palce. Lokace jsou krásné, především dům, jeho okolí a krajina. Scéna se čtyřkolkami a sanitkou je pořádně napínavá a není jediná…
PS: Možný spoiler: Nechci být rýpal, ale když se na konci naši hrdinové vesele pošťuchují za volantem sanitky, neleží náhodou vzadu mrtvola?
