V povídkovém filmu Mlsné medvědí příběhy uvidíte, jak se velký medvěd Nedvěd seznámil s mrňousem medvídkem Miškou, jak spolu vaří nebo ochutnávají lanýže, jak v létě slaví Vánoce, jak se usmiřuje medvědí hádka, jak se dopustili podvodu či jak proběhla obrovská hostina, kam dorazí medvědi z celého světa.
Po čtyřech letech, kdy jsme medvědy mohli vidět jako večerníček, se nám vrací, tentokrát na velké plátno. Musím tvůrcům vyčíst, že měli dostatek času, pokud plánovali film uvést v kině, aby přišli s uceleným příběhem, a ne s pásmem několika večerníčků. Je to škoda. Medvědi zaujmou svou grafikou. Troufám si říct, že podobný animák byste dokázali vytvořit doma na počítači. Ale nic nenamítám, protože právě díky zastaralé grafice toto pásmo nad všemi uvedenými filmy vyčnívá (podobně jako třeba Vlkochodci nebo Klaus). A to je dobře, že někdo nabízí něco jiného, resp. něco jiného než vypiglované 3D animáky.
Příběhy jsou jednoduché, předvídatelné, obyčejné (možná je škoda, že se všechny točí zas kolem jídla). Beru to tak, že jsou určeny pro školkáčky – to je taky v pořádku, ale už školou povinným dětem nemají co nabídnou. Příběhy naštěstí skončily dřív, než jsem se začal nudit (pásmo trvá 40 minut). Mlsným medvědím příběhům sluší více televizní obrazovka.
