Česká kina v roce 2011 uvedla i celovečerní animovaný film Medvídek Pú. Pohádka má dvě hlavní linie. Tou první je hledání nového ocásku pro oslíka Ijáčka a tou druhou záchrana Kryštůfka Robina před nestvůrou Brzoopětem.
V podstatě máte dvě možnosti. Buď přistoupíte na to, že ocásek lze ztratit a nahradit třeba kukačkovými hodinami, a dokonce se tomu budete smát nebo prohlásíte, že jste větší blbost neviděli. To, že první skupinu tvoří neskutečné množství fanoušků už od vydání první knihy (1926), není pochyb. Mimochodem, autorská práva na Púa vyprší v roce 2026! Ale naprosto chápu i neméně početnou protistranu, protože Pú je nenažraný prase, promiňte, za nenažraný má být čárka, masochista, sova přemoudřelá, králík na drogách, osel depkoidní, tygr šílený a všichni dohromady mentálně retardovaní. Zcela neslučitelně se tu mísí infantilní humor se slovními hříčkami a odbornými termíny! Nápady jsou tak stupidní, že se po chvíli musíte sami sebe ptát, proč postavy dělají to, co právě dělají. Film pocitově trvá ne jednu, ale dvě hodiny. Cenou za nový ocásek je džbánek medu! Tady se někdo krutým způsobem protěžuje na úkor druhých! Toto fakt ne!
Ale vraťme se na pozitivní vlnu. Krásnou animaci se staromilskou atmosférou, a přitom dětsky dovádivým dějem, doplňují velmi originální a nápadité hrátky s knihou (bohužel schody z písmen jsou už zase moc). Občas se objeví i povedený vtip („Něco mi říká, že jsem měl zůstat s tygrem.“). Každopádně sledujte závěrečné titulky až do konce!
