Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic někde na francouzském venkově. Snad od nepaměti mezi nimi vládne nepřátelství, které jednoho krásného dne („Jste impotenti!“) přeroste ve válku. Protože mezi válečné trofeje patří knoflíky, dostane název Knoflíková.
Jedno z prvních filmových zpracování legendární knihy (Louis Pergaud) nemohlo dopadnout lépe. Herecké výkony kluků jsou skvělé, stejně tak kamera, hudba, režie… Kouzlo dětství, klučičí fantazii (kostra domečku, který si postaví), touhu po dobrodružství, tu máme v krystalicky čisté podobě. Dětem ukáže sílu party, ohavnost zrady, důsledky útěku, dá zakusit pocit beznaděje a smutku, pachuť porážky, radost z vítězství… V tom tkví jeho síla. K vidění jsou zde věci, které už těžko ve filmu pro děti spatříme (lov lišky, zmije, nalévání kalvádosu dítěti, boj ve stylu antických hrdinů, jasně daná role dívky v klučičí partě…).
Film vás odzbrojí svou upřímností, bezelstností a především humorem! („Faráře vem čert.“, „Pane učiteli, kolik sprostých slov začíná na I?“, „Páni, ten je jak slíva.“, „Kam na ty nápady chodí.“, „Občané, to je osmnáct metrů čtverečních!“). Jestli jste někdy slyšeli legendární hlášku: „Kdybych to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil!“ a viděli plovoucí deštník na vodní hladině, tak jsou právě z Knoflíkové války.
S přibývajícími minutami děj ztrácí energii. Ale i tak máme tu čest se skvostem nejenom dětské kinematografie!