Lakomý hokynář pan Pinajs touží umět čarovat, ale potřebuje k tomu kocouří sádlo. Když tu se před jeho krámem objeví pouliční a věčně hladový kocourek Zrcátko. Vychytralý Pinajs slíbí kocourkovi, že ho bude zadarmo krmit, když mu dobrovolně věnuje své sádlo!
Tak tomu říkám pěkný bizár. Budete si muset třeba zvyknout, že holčičí kočky mají kníry. Představa jak Pinajs zaživa či zamrtva bere kocourovi sádlo, ve mně oživila vzpomínky na Hannibala Lectera. Zrcátko během pár dní DVAKRÁT za sebou ztloustne a zhubne. A bohužel i taková Iva Janžurová („Víš, co dělám? Ruším Archimédův zákon.“) tu předvádí jeden z odvarů svých odvarů na čarodějnici.
