Na rovinu. První Esa z pralesa (2017) se mi vůbec, ale vůbec nelíbila (10%). Pokračování je na tom lépe, ale žádná hitparáda to není.
Tajemný superpadouch pokryje džungli toxickým růžovým práškem, který vybuchuje při kontaktu s vodou. Na pomoc přispěchají Esa z pralesa!
O invenci scénáristů (jsou hned tři) si myslím své. Hned z kraje se dočkáme scény z Indiana Jonese včetně biče a valící se koule! Kdy konečně filmaře přestane bavit, tuto slavnou scénu tupě kopírovat? Ústřední hrdinka Kamélie začne svého otce hledat, až co se objeví Esa. Do té doby jí to bylo jedno? Esa plují na kře a po x dnech náhodné plavby doplují zrovínka k ostrovu, kde před mnoha lety doplul i Kaméliin otec?!?!
Křečovitý humor (hledání přívržence kruhu, co páchne), střídá humor tupý (opičák olizuje žábu v domnění, že jde o banán) či trapný (atomové čůrání).
Hrdinové putují z pralesa do země plné ledu a sněhu, pak rovnou přes moře na poušť, z pouště do země podobné Číně a pak z ničeho nic do Francie a z ní pak do středu země a zpět do pralesa. Nejsem v zeměpise příliš kovaný, ale toto mi přijde jako celkem schizofrenní road movie. O mdlém rozumu scénáristů pochybuju taky proto, že pokud by superpadouch chtěl zlikvidovat celý prales, posypal by ho výbušným práškem přece den před lijákem a nedával by svým protivníkům skoro měsíc na to, aby se z prekérní situace dostali! Ale to by jaksi nevznikl tento zbytečný film, že?!
