Hodnocení: 90 %

Bota jménem Melichar

Československo / 1983 / 71 min / 90%

Prvňáček Honzík se touží vrátit zpět do školky za svým kamarádem. Proto se rozhodne propadnut. Jeho sestra Jolana se líbí vtipem sršícímu o rok staršímu Radimovi z devítky. Její ulítlou kamarádku Radku zase nahání Radimův spolužák Bakulín. Všední školní frmol naruší krádeže v šatnách a především zmizení stříbrných kozaček zvaných Zlaté hromnice…

Bota jménem Melichar má v sobě všechno, co má film pro děti mít. Legraci, sympatické hrdiny, situace dětem blízké, trochu napětí a zase legraci. Už úvodní titulky s opravenými hrubkami hovoří jasně! Je mi záhadou, že scénář Jany Knitlové (Krakonoš a lyžníci) odmítlo pět režisérů, až ho skoro s donucením natočil Zdeněk Troška. Vůbec neprohloupil! Tři roky nazpět byl totiž pomocným režisérem Věry Plívové-Šimkové právě u Krakonoše. Takže nabitý zkušenostmi, energií a mládím se vrhl do své režisérské prvotiny, která se zároveň stala tím nejlepším, co kdy natočil! Určitě za tento úspěch vděčí nebývale akční kameře Josefa Hanuše a v neposlední řadě ohromných a totálně přirozeným výkonům dětských neherců (Dochleba na hrad!)! Parta při natáčení byla úžasná, takže se to promítlo i do filmu.

Dovolím si citovat některé hlášky, které bych s dovolením označil za kultovní: „Uhni buchto.“, „Co je ti po tom, bandasko.“, „Já počkám, já mám času dost.“, boty s názvem „Památka zesnulých.“, „Ludvíkáne afrikáne.“, „Jak by šla naše škola vylepšit?“ „Dynamit, dynamit.“, „Otrokář je pan ředitel.“, „Zapínače, vypínače, přepínače, schéma! Bakulo, tys nedonesl schéma?! Pojď se mnou do kabinetu.“ Mezi naprosto nezapomenutelné scény patří skok Lamkové přes kozu a její smích. Mezi scény, které jsou v dnešní době naprosto nemyslitelné, aby se vyskytovaly ve filmu, natožpak v dětském, patří ta s černým mužem, který pod bičem otrokáře žil, ta v holčičí koupelně nebo čůrání malé prvňačky.

To, že se jedná o naprosto nadčasové dílo pro děti, svědčí například fakt, že na Filmáku v Plzni osmnáct let po natočení, díky nadšení diváků, si odnesl hlavní cenu! Nebo to, že získal bezmála dvacet ocenění doma i ve světě.

PS: Že je role Janičky v závěrečných titulcích nadepsána jako Sosál, mě naprosto odrovnala.